Výpočet čisté mzdy vychází hlavně ze zákona o daních z příjmů (ZDP). Při výpočtu začínáme od hrubé mzdy, ze které vypočítáme 15% daň z příjmu. Výsledná částka je měsíční zálohou na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti před odečtením daňových slev. Od zálohy na daň odečteme měsíční výši slev na dani, pokud zaměstnanec v pracovním poměru podepsal Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků. Tím získáme zálohu na daň. 

Dále z hrubé mzdy vypočteme výši sociálního (6,5 % ze mzdy), zdravotního pojištění (4,5 % ze mzdy) a nemocenského pojištění (0,6 % ze mzdy), které platí zaměstnanec ze svého (transfer odvodů zajišťuje zaměstnavatel).  

Nakonec hrubou mzdu snížíme o zálohu na daň po odečtení slev a dále o sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnancem. V případě, že je na příjmy zaměstnance uvalena exekuce, ještě se poníží o příslušnou částku do hranice nezabavitelného minima.

Z hrubé mzdy se stanovuje také výše pojistného, které odvádí sám zaměstnavatel. To činí 24,8 % u sociálního pojištění (21,5 % na důchodové pojištění, 2,1 % na nemocenské a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti) a 9 % u zdravotního pojištění. 

Naše mzdová kalkulačka po zadání výše příjmu rozepíše výši odvedené daně i pojistného placeného jak zaměstnancem, tak zaměstnavatelem. 

Výpočet čisté mzdy u lidí s vyššími příjmy může ovlivnit tzv. maximální vyměřovací základ, tedy limit pro maximální platbu sociálního pojištění (odvody na zdravotní pojištění zastropované nejsou). Je stanovený ve výši 48násobku průměrné mzdy. Tento limit se ale uplatňuje až po dosažení roční hranice příjmů (pro rok 2024 jde o částku 2 110 416 Kč), nepřepočítává se na měsíční částku. Proto bude jiná úroveň čisté mzdy u zaměstnanců s vysokými příjmy před dosažením maximálního vyměřovacího základu a jiná po jeho dosažení.

Průměrná mzda pro rok 2024 byla nařízením vlády stanovena na 43 967 Kč. Částka vychází ze všeobecného vyměřovacího základu pro rok 2024 ve výši 40 638 Kč (stanoveného na základě statistických údajů za rok 2022) a přepočítacího koeficientu pro jeho úpravu ve výši 1,0819 (vzešel ze statistik za první pololetí roku 2023). Jejich vynásobením získáme očekávanou průměrnou mzdu.

Z té se pak vychází například při stanovování redukčních hranic pro výpočet důchodů pro další rok, nebo při výpočtu minimálních a maximálních vyměřovacích základů a minimálních záloh na pojistné pro OSVČ. 

Minimální mzda je v roce 2024 ve výši 18 900 Kč, resp. 112,50 Kč na hodinu. Jde o nejnižší přípustnou výši odměny v pracovněprávním vztahu bez ohledu na kvalifikaci nebo druh vykonávané práce. Pod tuto hranici by se zaměstnanec neměl dostat, pokud pracuje na plný úvazek. S minimální mzdou souvisí pojem zaručená mzda. Ta nemůže být nižší než ta minimální, vyšší ale ano. Stanovuje totiž nejnižší možné ohodnocení za práci s ohledem na její složitost a namáhavost nebo míru odpovědnosti při práci na plný úvazek s pracovní dobou 40 hodin týdně. Podle zmíněných kritérií dělíme zaručenou mzdu do osmi skupin podle náročnosti prací. Minimální mzda zde odpovídá první skupině.

Skupina prací	Zaručená mzda v Kč/hodinu	Zaručená mzda v Kč/měsíc
1.	112,50 Kč	18 900 Kč
2.	116,10 Kč	19 500 Kč
3.	126,80 Kč	21 300 Kč
4.	129,80 Kč	21 800 Kč
5.	143,30 Kč	24 100 Kč
6.	158,20 Kč	26 600 Kč
7.	174,70 Kč	29 400 Kč
8.	225,00 Kč	37 800 Kč

 

Důležité změny, které ovlivnily výpočet čisté mzdy.

Čistá mzda se u zaměstnanců od roku 2021 nepočítá ze superhrubé mzdy, ale z hrubé mzdy.

Sazba daně z příjmů je ve výši 15 % a 23 % s tím, že vyšší sazba se aplikuje na příjem od hranice 36násobku průměrného příjmu za rok, resp. 3násobku průměrné mzdy za měsíc (1 582 812 Kč za rok, resp. 131 901 Kč za měsíc). Do konce roku 2023 byla hranice pro vyšší pásmo daně nastavena na 48násobek průměrné mzdy.

Zaměstnanci platí od roku 2024 vyšší sazbu sociálního pojištění, místo 6,5 % je to nově 7,1 %. Je to proto, že se jim z příjmu opět odvádí i nemocenské pojištění ve výši 0,6 %.

Došlo ke zrušení slevy na studenta (ročně 4020 Kč) a slevy za umístění dítěte, tzv. školkovné (maximum ročně 17 300 Kč).

Od základu daně už také není možné odečíst zaplacené příspěvky odborům a úhrada zkoušky ověřující další vzdělávání.

U daňové slevy na manželku/manžela došlo k úpravě. Nově je zavedena podmínka, že uplatnit slevu je možné pouze na osobu, která (kromě výše příjmů do 68 tis. Kč ročně) pečuje o dítě do tří let věku.

Limit pro odpočet bezúplatných plnění (darů) zůstává i nadále mimořádně zvýšený na 30 % základu daně (obvykle 15 %), kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině.

Ke změnám došlo i u osvobození příjmů poskytovaných formou zaměstnaneckých benefitů dle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů (např. benefity v oblasti sportu, vzdělávání, kultury či zdraví). Ty jsou od roku 2024 osvobozené od daně do výše poloviny průměrné mzdy pro daný rok (pro rok 2024 jde  o 21 983 Kč). Částka přesahující tuto hranici bude podléhat dani a odvodům pojistného.

 

Definice důležitých pojmů

Hrubá mzda

Hrubou mzdou definuje pracovní smlouva nejčastěji měsíční peněžitou odměnu za práci. Je do ní započtena základní mzda, ale i příplatky, odměny a náhrady, které vám náleží za daný měsíc. Nejde však o sumu, kterou byste ve výplatní den objevili na účtu. Jak vyplývá z názvu, jde o hrubou částku, od které se teprve odečítá daň z příjmu a sociální a zdravotní pojištění. 

Čistá mzda

Odečteme-li od hrubé mzdy všechny povinné odvody (daň z příjmu a zálohy na zdravotní a sociální pojištění), získáme čistou mzdu. Jde o částku, která se reálně vyplácí zaměstnanci za odvedenou práci.

Rozdíl mezi čistou a hrubou mzdou

Rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou odpovídá povinným odvodům, které musí z hrubého příjmu zaměstnance strhnout zaměstnavatel. Jde o daň z příjmů fyzických osob a zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Protože jdou odvody z příjmu zaměstnance, je ten v roli tzv. poplatníka. Transfer odvodů ale zajišťuje zaměstnavatel, který je zde v pozici plátce. Zaměstnavatel však kromě toho odvádí za zaměstnance zdravotní a sociální pojištění i z vlastní kapsy. Míru zdanění zaměstnance i zaměstnavatele najdete ve výsledcích naší mzdové kalkulačky.

Sociální pojištění

Pojistné na sociální zabezpečení, jak se oficiálně nazývají odvody na sociální pojištění, v sobě zahrnuje platby pojistného na nemocenské pojištění a důchodové pojištění a dále příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (poslední zmíněný příspěvek platí jen zaměstnavatel a OSVČ).

Transfer pojistného, které je strháváno zaměstnanci z jeho příjmu, zajišťuje zaměstnavatel. Ten ho spolu s pojistným, které musí platit i on sám, odvede příslušné správě sociálního zabezpečení.

Zaměstnanec ze své hrubé mzdy odvádí 7,1 % na sociální pojištění. Z toho 6,5 % na důchodové pojištění a 0,6 % na nemocenské pojištění. U zaměstnavatele je sazba této zálohy ve výši 24,8 % (2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti). Tato částka se také vypočte z hrubé mzdy, ale platí ji ze svého přímo zaměstnavatel. 

Vyšší sazbu odvádí zaměstnavatelé u tzv. náročných profesí (kde není možné vliv rizik eliminovat ochrannými pomůckami). Nyní je to za zdravotnické záchranáře nebo členy jednotky hasičského záchranného sboru, výčet se ale bude do budoucna rozšiřovat. Zaměstnavatelé v tomto případě odvádí 27,8 % (2,1 % na nemocenské pojištění, 24,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti). Sazba v příštích dvou letech ještě poroste (na 28,8 % v roce 2025 a 29,8 % v roce 2026) tak, aby celkově byla zvýšena o 5 %. Je to kompenzace za to, že zaměstnanci z těchto profesí budou moci odejít do důchodu dříve.

Zaměstnavatelé, kteří umožňují svým lidem kratší pracovní úvazky, si mohou při splnění zákonných podmínek naopak uplatnit pětiprocentní slevu na odváděném pojistném – právě za zaměstnance s kratším pracovním úvazkem.
Podmínkou je, aby se jednalo o pracovní poměr s rozsahem 8 – 30 hodin týdně, pokud se jedná o: 

• osoby starší 55 let,

• rodiče dětí do 10 let (včetně pěstounů),

• osoby pečující o někoho blízkého, kdo je odkázán na cizí pomoc (stupeň závislosti II),

• studenty středních nebo vysokých škol,

• osoby se zdravotním postižením na nechráněném trhu práce,

• osoby na rekvalifikaci.

 

Sleva na pojistném se vztahuje i na zaměstnávání osob mladších 21 let. U nich ale neplatí podmínka zkráceného úvazku.

Jen pro doplnění uveďme, že u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) činí sazba na sociální pojištění při hlavní činnosti 29,2 % (28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti). Další 2,7 % mohou činit odvody na nemocenského pojištění, pokud se k nim OSVČ přihlásí (účast mají dobrovolnou).

U osob, které se k důchodovému pojištění přihlašují dobrovolně, činí sazba 28 %. U zahraničních zaměstnanců, kteří se dobrovolně přihlásí k účasti na nemocenském pojištění, pak 2,7 %.

Zdravotní pojištění

Zálohy na zdravotní pojištění se u zaměstnanců taktéž vypočítávají z hrubé mzdy a činí 4,5 %. Zaměstnavatel ze svého za zaměstnance odvádí zálohu na zdravotním pojištění ve výši 9 %. 

Zálohy na zdravotní pojištění musí platit i lidé bez výdělečné činnosti. Některé však řadíme do kategorie státních pojištěnců, za které platí pojistné stát (jde např. o rodiče na mateřské a rodičovské dovolené, nezaopatřené děti, důchodce, osoby registrované na úřadu práce apod.) Ti ostatní odvádí snížené zálohy na zdravotní pojištění jako tzv. osoby bez zdanitelných příjmů. Jejich výše zálohy se vypočítají jako 13,5 % z minimální mzdy, která v současnosti činí 18 900 Kč. Pro rok 2024 je tak jejich měsíční záloha na zdravotní pojištění ve výši 2552 Kč.

Jen pro úplnost, OSVČ vykonávající hlavní činnost platí zálohu na zdravotní pojištění jako 13,5 % z vyměřovacího základu.

Podrobnější informace o odvodech OSVČ najdete u kalkulačky pro OSVČ.

Daň z příjmů

Zaměstnanci ze svého měsíčního příjmu (mzdy či platu) v pracovním poměru odvádí daň z příjmů fyzických osob. Standardně činí sazba daně z příjmů zaměstnance 15 %. Pokud ale jeho měsíční výdělek překročí 3násobek průměrné mzdy (v roce 2024 jde o částku 131 901 Kč), je příjem nad tento limit daněný sazbou ve výši 23 %.

V případě, že zaměstnanec nemá povinnost podat daňové přiznání a může požádat zaměstnavatele o roční zúčtování daní, nemusí se o své daně starat. Pokud v pracovním poměru podepíše formulář Prohlášení k dani, zaměstnavatel mu bude z příjmu odečítat daňové slevy, na které má nárok a po konci roku provede zmíněné zúčtování daní (v rámci kterého je možné douplatnit další daňovou slevu a od základu daně odečíst tzv. nezdanitelné části základu daně.

Kromě příjmů ze zaměstnání dani z příjmů podléhají také příjmy z podnikání, ale např. také příjmy z nájmu, investic apod.

Zaměstnanci odvádí ze svého příjmu nejčastěji zálohu na daň z příjmů (transfer zajišťuje zaměstnavatel), v některých případech se jejich příjem daní tzv. srážkovou daní (opět se sazbou ve výši 15 %).

Daňové slevy

Daň z příjmů mohou zaměstnancům, kteří v pracovním poměru podepsali Prohlášení poplatníka, snížit daňové slevy, které stanovuje § 35ba ZDP, § 35bb, § 35c a § 35 ZDP :

	Sleva na poplatníka	30 840 Kč (měsíčně 2570 Kč)
	Sleva na vyživovaného manžela*	24 840 Kč (uplatňuje se ročně)
	Sleva na vyživovaného manžela ZTP/P*	49 680 Kč (uplatňuje se ročně)
	Sleva pro invalidní důchod I. a II. stupně	2 520 Kč (měsíčně 210 Kč)
	Sleva pro invalidní důchod III. Stupně	5 040 Kč (měsíčně 420 Kč)
	Sleva pro držitele průkazu ZTP/P	16 140 Kč (měsíčně 1345 Kč)
	Daňové zvýhodnění na první dítě	15 204 Kč (1267 Kč měsíčně)
	Daňové zvýhodnění na druhé dítě	22 320 Kč (1860 Kč měsíčně)
	Daňové zvýhodnění na třetí a další dítě	27 840 Kč (2320 Kč měsíčně)
	Daňové zvýhodnění na dítě s průkazem ZTP/P	30 408 Kč (měsíčně 2534 Kč)
	Daňové zvýhodnění na druhé dítě ZTP/P	44 640 Kč (měsíčně 3720 Kč)
	Daňové zvýhodnění na třetí a další dítě ZTP/P	55 680 Kč (měsíčně 4640 Kč)

* uplatňuj se po skončení daného roku v rámci zúčtování daní zaměstnavatelem nebo při podání daňového přiznání zaměstnancem

Nezdanitelné části základu daně

Zaměstnanci si mohou snížit i základ daně o tzv. nezdanitelné části základu daně, které stanovuje § 15 ZDP a nově také § 15a, § 15b a § 15c. O tyto položky je možné zaměstnancům snižovat základ daně jen jednorázově po skončení daného roku v rámci zúčtování daní zaměstnavatelem nebo při podání daňového přiznání zaměstnancem. 

 Jde o:

• bezúplatná plnění (dary)

• podporované produkty spoření na stáří

• platby na životní pojištění

• zaplacené úroky z hypotečního úvěru na bydlení

Tyto položky za vás uplatní zaměstnavatel v rámci ročního zúčtování daní. Za tímto účelem je nutné, abyste do 15. února od účtárny dodali všechny podklady potvrzující nárok na slevy a odčitatelné položky. Pokud to nestihnete nebo nemůžete požádat o zúčtování daní, uplatňujete výše zmíněná daňová zvýhodnění sami v daňovém přiznání. (Podrobnosti o daňovém přiznání najdete v sekci Kalkulačka OSVČ a přidružených Nejčastějších otázkách.)

Rozdíl mezi mzdou a platem

Mzdy vyplácejí jako odměnu za práci zaměstnavatelé v soukromém sektoru. Plat je vlastně totéž, jen s tím rozdílem, že je vyplácen ve státní sféře, kdy je v roli zaměstnavatele přímo stát nebo např. územní samosprávný celek, škola zřízená státem apod. Plat se tedy vyplácí hlavně státním zaměstnancům.

Zdanění dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce

U dohody o pracovní činnosti (DPČ) odvádí zaměstnanec zdravotní a sociální pojištění (včetně nemocenského) od hrubého příjmu ve výši 4000 Kč měsíčně.

Daň se odvádí buď srážkou nebo zálohově (v obou případech sazba 15 %). Srážkou, kterou provádí zaměstnavatel, je to v případě, že příjem nepřesáhne 4000 Kč hrubého za měsíc. Pokud hrubá měsíční odměna přesáhne hranici 4000 Kč nebo pokud podepíšete Prohlášení k dani, příjmy z dohody se zdaní zálohou.

Pokud poplatník při práci na DPČ podepíše Prohlášení k dani, uplatňuje také daňové slevy. Pokud Prohlášení k dani podepsané nemá, uplatnění slev na dani možné není.

U dohody o provedení práce (DPP) platí jiný limit. V případě, že vaše hrubá měsíční odměna  nepřesáhne 10 tis. Kč, neplatíte zdravotní ani sociální pojištění. Zdanění opět závisí na výši příjmů a na faktu, zda máte u zaměstnavatele podepsané Prohlášení k dani. 

Pokud odměna z DPP nepřesáhne 10 tis. Kč a nemáte podepsané Prohlášení, zdaní se příjem srážkou. V případě, že Prohlášení za těchto podmínek podepíšete, zdaní se příjem zálohovou daní a odečtou se daňové slevy.

Máte-li odměnu z DPP nad 10 tis. Kč měsíčně, odvedete zálohovou daň. Máte-li podepsané Prohlášení k dani, můžete uplatnit i daňové slevy. 

Od příštího roku nastanou u DPP v oblasti odvodů změny. Zaměstnanci s více DPP si od roku 2025 budou moci v každém měsíci stanovit, která z DPP bude tzv. oznamovaná. U té bude možné uplatnit vyšší limit pro odvod sociálního a zdravotní pojištění, a to ve výši 25 % průměrné mzdy (pro rok 2024 jde o částku 10 500 Kč). U ostatních neoznamovaných DPP bude platit limit pro odvody pojistného ve výši 4000 Kč. Při příjmu do této rozhodné částky půjde o tzv. zaměstnání malého rozsahu (pojistné se neplatí) a bude aplikována srážková daň. Při příjmu nad tuto částku dojde k odvedení zálohové daně a pojistného.