Výpočet čisté mzdy vychází hlavně ze zákona o daních z příjmů (ZDP). Při výpočtu začínáme od hrubé mzdy, do které jsou započítány všechny složky, tedy základní mzda, příplatky, odměny a náhrady, které náleží zaměstnanci za příslušný měsíc.

Z ní vypočítáme 15% daň z příjmu (zakrouhlujeme na celé Kč nahoru). Výsledná částka je měsíční zálohou na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti před odečtením daňových slev. Od zálohy na daň odečteme měsíční výši slev na dani, pokud zaměstnanec v pracovním poměru podepsal Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků. Tím získáme zálohu na daň (její odvod finančnímu úřadu zajišťuje zaměstnavatel). 

Dále z hrubé mzdy vypočteme výši sociálního (6,5 % ze mzdy), zdravotního pojištění (4,5 % ze mzdy) a nemocenského pojištění (0,6 % ze mzdy), které platí zaměstnanec ze svého (transfer odvodů zajišťuje zaměstnavatel).  

Nakonec hrubou mzdu snížíme o zálohu na daň po odečtení slev a dále o sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnancem. V případě, že je na příjmy zaměstnance uvalena exekuce, ještě se poníží o příslušnou částku do hranice nezabavitelného minima.

Z hrubé mzdy se stanovuje také výše pojistného, které odvádí sám zaměstnavatel. To činí 24,8 % u sociálního pojištění (21,5 % na důchodové pojištění, 2,1 % na nemocenské a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti) a 9 % u zdravotního pojištění. Zaměstnavatelé zdravotnických záchranářů nebo členů jednotek hasičského záchranného sboru odvádí za tyto zaměstnance v roce 2025 navýšené pojistné, celkem 28,8 % z vyměřovacího základu. Odvody se od roku 2025 budou po čtyři roky navyšovat také zaměstnavatelům, jejichž pracovníci vykonávají činnost spadající do čtvrté kategorie rizika ohrožení zdraví, aby mohli odejít lidé z náročných profesí do penze dříve. Pro rok 2025 dojde k navýšení pojistného o 2 % na 26,8 %).

Naše mzdová kalkulačka po zadání výše příjmu rozepíše výši odvedené daně i pojistného placeného jak zaměstnancem, tak zaměstnavatelem. 

Výpočet čisté mzdy u lidí s vyššími příjmy může ovlivnit progresivní zdanění, kdy se na vyšší příjmy aplikuje vyšší daňové pásmo. Týká se zaměstnanců, jejichž příjem ročně přesáhne 36násobek průměrné mzdy, resp. měsíčně 3násobek průměrné mzdy (pro rok 2025 je to 139 671 Kč za měsíc, resp. 1 676 052 Kč za rok). Pro tuto část pak platí sazba daně 23 %, jež se vztahuje i na příjmy z pronájmu, kapitálového majetku nebo tzv. ostatní příjmy.

Poplatníky s vyššími příjmy pak může ovlivnit i tzv. maximální vyměřovací základ, tedy limit pro maximální platbu sociálního pojištění (odvody na zdravotní pojištění zastropované nejsou). Je stanovený ve výši 48násobku průměrné mzdy. Tento limit se ale uplatňuje až po dosažení roční hranice příjmů (pro rok 2025 jde o částku 2 234 736 Kč), nepřepočítává se na měsíční částku. Proto bude jiná úroveň čisté mzdy u zaměstnanců s vysokými příjmy před dosažením maximálního vyměřovacího základu a jiná po jeho dosažení.

 

Příklad

Paní Nováková v zaměstnání pobírá hrubou mzdu ve výši 40 000 korun měsíčně. Jaké budou její odvody a čistá mzda, když má dvě malé děti, na které uplatňuje daňové zvýhodnění?

Záloha na daň z příjmů před odečtením slev (15 % z 40 000 Kč): 6000 Kč

- daňová sleva na poplatníka: 2570 Kč

- daňové zvýhodnění na jedno dítě: 1267 Kč

- daňové zvýhodnění na druhé dítě: 1860 Kč

Záloha na daň po odečtení slev: 303 Kč

 

Hrubá mzda: 40 000 Kč

- 6,5 % sociální pojištění placené zaměstnancem (6,5 % ze 40 000 Kč): 2600 Kč

- 4,5 % zdravotní pojištění placené zaměstnancem (4,5 % ze 40 000 Kč): 1800 Kč

Čistá mzda po odečtení zálohy na daň a pojistného: 40 000 – 303 – 2600 – 1800 = 35 297 Kč

Zaměstnavatel odvede z hrubé mzdy ve výši 40 000 Kč na sociální pojištění 9920 Kč (24,8 %) a na zdravotní pojištění 3600 Kč (9 %).

 

Příklad výpočtu daně při aplikaci druhého daňového pásma

Paní Nováková získala vysoké roční prémie a mzda v prosinci dosáhla 145 000 Kč. U zaměstnavatele má podepsané Prohlášení k dani. Pro jednodost tentokrát uvažujeme, že uplatňuje pouze slevu na poplatníka.

Hrubá mzda: 145 000 Kč

145 000 - 139 671 = 5329 Kč

139 671 Kč x 15 %= 20 950,65 Kč

5329 Kč x 23 % = 1225,67 Kč

 
Daň celkem 20 950,65 Kč + 1225,67 Kč = 22 176,32 Kč = 22 177 Kč - 2570 (měsíční výše daň. slevy na poplatníka) = 19 607 Kč

 

Důležité změny, které ovlivnily výpočet čisté mzdy

Čistá mzda se u zaměstnanců od roku 2021 nepočítá ze superhrubé mzdy, ale z hrubé mzdy.

Sazba daně z příjmů je ve výši 15 % a 23 % s tím, že vyšší sazba se aplikuje na příjem od hranice 36násobku průměrného příjmu za rok, resp. 3násobku průměrné mzdy za měsíc (pro rok 2025 je to 1 676 052 Kč za rok, resp. 139 671 Kč za měsíc).

Zaměstnanci platí od roku 2024 vyšší sazbu sociálního pojištění, místo 6,5 % je to nově 7,1 %. Je to proto, že se jim z příjmu opět odvádí i nemocenské pojištění ve výši 0,6 %.

Došlo ke zrušení slevy na studenta (ročně 4020 Kč) a slevy za umístění dítěte, tzv. školkovné (maximum ročně 17 300 Kč).

Od základu daně už také není možné odečíst zaplacené příspěvky odborům a úhrada zkoušky ověřující další vzdělávání.

U daňové slevy na manželku/manžela došlo k úpravě. Nově je zavedena podmínka, že uplatnit slevu je možné pouze na osobu, která (kromě výše příjmů do 68 tis. Kč ročně) pečuje o dítě do tří let věku.

Limit pro odpočet bezúplatných plnění (darů) zůstává i nadále mimořádně zvýšený na 30 % základu daně (obvykle 15 %), kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině.

Ke změnám došlo i u osvobození příjmů poskytovaných formou zaměstnaneckých benefitů dle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů (např. benefity v oblasti sportu, vzdělávání, kultury či zdraví). Ty jsou od roku 2024 osvobozené od daně do výše poloviny průměrné mzdy pro daný rok (pro rok 2025 jde  o 23 278 Kč). Částka přesahující tuto hranici bude podléhat dani a odvodům pojistného.

Nyní se dále navrhuje, aby se vyčlenily zaměstnanecké benefity zvlášť a platil pro ně samostatný limit ve výši průměrné mzdy pro daný rok. Pro rok 2025 by to tedy bylo 46 557 Kč. Bylo by možné do něj zahrnout například úhrada pořízení zboží či služeb zdravotnického a obdobného charakteru poskytovaného zdravotnickým zařízením či na náklady na zdravotnické prostředky na lékařský předpis, úhrada rehabilitační a rekonvalescenční služby, zdravotní prohlídky, vitaminové doplňky na podporu imunity, psychologické poradenství, očkování proti chřipce, zubařské zákroky, testování na nemoci, online zdravotní konzultace atd. Oba limity by pak platily souběžně.

 

Definice důležitých pojmů

Hrubá mzda

Hrubou mzdou definuje pracovní smlouva nejčastěji měsíční peněžitou odměnu za práci. Je do ní započtena základní mzda, ale i příplatky, odměny a náhrady, které vám náleží za daný měsíc. Nejde však o sumu, kterou byste ve výplatní den objevili na účtu. Jak vyplývá z názvu, jde o hrubou částku, od které se teprve odečítá daň z příjmu a sociální a zdravotní pojištění. 

Čistá mzda

Odečteme-li od hrubé mzdy všechny povinné odvody (daň z příjmu a zálohy na zdravotní a sociální pojištění), získáme čistou mzdu. Jde o částku, která se reálně vyplácí zaměstnanci za odvedenou práci.

Rozdíl mezi čistou a hrubou mzdou

Rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou odpovídá povinným odvodům, které musí z hrubého příjmu zaměstnance strhnout zaměstnavatel. Jde o daň z příjmů fyzických osob a zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Protože jdou odvody z příjmu zaměstnance, je ten v roli tzv. poplatníka. Transfer odvodů ale zajišťuje zaměstnavatel, který je zde v pozici plátce. Zaměstnavatel však kromě toho odvádí za zaměstnance zdravotní a sociální pojištění i z vlastní kapsy. Míru zdanění zaměstnance i zaměstnavatele najdete ve výsledcích naší mzdové kalkulačky.

Příjem zaměstnance bývá rozdělen na pevnou složku, která je vyplácena paušálně a na pohyblivou, která závisí na odvedeném výkonu či druhu pracovní činnosti. Pohyblivá složka obsahuje například příplatky, osobní ohodnocení, prémie a odměny. Příplatky náleží zaměstnancům například za práci přesčas, za práci ve svátek, v noci, o víkendech nebo za práci ve ztíženém prostředí. Osobní ohodnocení je dlouhodobějším znakem kvality práce zaměstnance. Prémie nebývají vypláceny pravidelně každý měsíc a slouží především pro zvýšení motivace. Odměny se pak vyplácejí většinou jednorázově, například v souvislosti s hodnocením kvality práce zaměstnance na konci roku.

Sociální pojištění

Pojistné na sociální zabezpečení, jak se oficiálně nazývají odvody na sociální pojištění, v sobě zahrnuje platby pojistného na nemocenské pojištění a důchodové pojištění a dále příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (poslední zmíněný příspěvek platí jen zaměstnavatel a OSVČ).

Transfer pojistného, které je strháváno zaměstnanci z jeho příjmu, zajišťuje zaměstnavatel. Ten ho spolu s pojistným, které musí platit i on sám, odvede příslušné správě sociálního zabezpečení.

Zaměstnanec ze své hrubé mzdy odvádí 7,1 % na sociální pojištění. Z toho 6,5 % na důchodové pojištění a 0,6 % na nemocenské pojištění. U zaměstnavatele je sazba této zálohy ve výši 24,8 % (2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti). Tato částka se také vypočte z hrubé mzdy, ale platí ji ze svého přímo zaměstnavatel. 

Vyšší sazbu odvádí zaměstnavatelé u tzv. náročných profesí (kde není možné vliv rizik eliminovat ochrannými pomůckami). Nyní je to za zdravotnické záchranáře nebo členy jednotky hasičského záchranného sboru, výčet se ale bude do budoucna rozšiřovat. Zaměstnavatelé v tomto případě odvádí 27,8 % (2,1 % na nemocenské pojištění, 24,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti). Sazba v příštích dvou letech ještě poroste (na 28,8 % v roce 2025 a 29,8 % v roce 2026) tak, aby celkově byla zvýšena o 5 %. Je to kompenzace za to, že zaměstnanci z těchto profesí budou moci odejít do důchodu dříve.

Zaměstnavatelé, kteří umožňují svým lidem kratší pracovní úvazky, si mohou při splnění zákonných podmínek naopak uplatnit pětiprocentní slevu na odváděném pojistném – právě za zaměstnance s kratším pracovním úvazkem.
Podmínkou je, aby se jednalo o pracovní poměr s rozsahem 8 – 30 hodin týdně, pokud se jedná o: 

• osoby starší 55 let,

• rodiče dětí do 10 let (včetně pěstounů),

• osoby pečující o někoho blízkého, kdo je odkázán na cizí pomoc (stupeň závislosti II),

• studenty středních nebo vysokých škol,

• osoby se zdravotním postižením na nechráněném trhu práce,

• osoby na rekvalifikaci.

 

Sleva na pojistném se vztahuje i na zaměstnávání osob mladších 21 let. U nich ale neplatí podmínka zkráceného úvazku.

Jen pro doplnění uveďme, že u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) činí sazba na sociální pojištění při hlavní činnosti 29,2 % (28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti). Další 2,7 % mohou činit odvody na nemocenského pojištění, pokud se k nim OSVČ přihlásí (účast mají dobrovolnou).

U osob, které se k důchodovému pojištění přihlašují dobrovolně, činí sazba 28 %. U zahraničních zaměstnanců, kteří se dobrovolně přihlásí k účasti na nemocenském pojištění, pak 2,7 %.

Zdravotní pojištění

Zálohy na zdravotní pojištění se u zaměstnanců taktéž vypočítávají z hrubé mzdy a činí 4,5 %. Zaměstnavatel ze svého za zaměstnance odvádí zálohu na zdravotním pojištění ve výši 9 %. 

Zálohy na zdravotní pojištění musí platit i lidé bez výdělečné činnosti. Některé však řadíme do kategorie státních pojištěnců, za které platí pojistné stát (jde např. o rodiče na mateřské a rodičovské dovolené, nezaopatřené děti, důchodce, osoby registrované na úřadu práce apod.) Ti ostatní odvádí snížené zálohy na zdravotní pojištění jako tzv. osoby bez zdanitelných příjmů. Jejich výše zálohy se vypočítají jako 13,5 % z minimální mzdy, která v současnosti činí 20 800 Kč. Pro rok 2025 je tak jejich měsíční záloha na zdravotní pojištění ve výši 2808 Kč.

Jen pro úplnost, OSVČ vykonávající hlavní činnost platí zálohu na zdravotní pojištění jako 13,5 % z vyměřovacího základu.

Podrobnější informace o odvodech OSVČ najdete u kalkulačky pro OSVČ.

Daň z příjmů

Zaměstnanci ze svého měsíčního příjmu (mzdy či platu) v pracovním poměru odvádí daň z příjmů fyzických osob. Standardně činí sazba daně z příjmů zaměstnance 15 %. Pokud ale jeho měsíční výdělek překročí 3násobek průměrné mzdy (pro rok 2025 je to 139 671 Kč za měsíc, resp. 1 676 052 Kč za rok), je příjem nad tento limit daněný sazbou ve výši 23 %.

V případě, že zaměstnanec nemá povinnost podat daňové přiznání a může požádat zaměstnavatele o roční zúčtování daní, nemusí se o své daně starat. Pokud v pracovním poměru podepíše formulář Prohlášení k dani, zaměstnavatel mu bude z příjmu odečítat daňové slevy, na které má nárok a po konci roku provede zmíněné zúčtování daní (v rámci kterého je možné douplatnit další daňovou slevu a od základu daně odečíst tzv. nezdanitelné části základu daně.

Kromě příjmů ze zaměstnání dani z příjmů podléhají také příjmy z podnikání, ale např. také příjmy z nájmu, investic apod.

Zaměstnanci odvádí ze svého příjmu nejčastěji zálohu na daň z příjmů (transfer zajišťuje zaměstnavatel), v některých případech se jejich příjem daní tzv. srážkovou daní (opět se sazbou ve výši 15 %).

Daňové slevy

Daň z příjmů mohou zaměstnancům, kteří v pracovním poměru podepsali Prohlášení poplatníka, snížit daňové slevy, které stanovuje § 35ba ZDP, § 35bb, § 35c a § 35 ZDP :

	Sleva na poplatníka	30 840 Kč (měsíčně 2570 Kč)
	Sleva na vyživovaného manžela*	24 840 Kč (uplatňuje se ročně)
	Sleva na vyživovaného manžela ZTP/P*	49 680 Kč (uplatňuje se ročně)
	Sleva pro invalidní důchod I. a II. stupně	2 520 Kč (měsíčně 210 Kč)
	Sleva pro invalidní důchod III. Stupně	5 040 Kč (měsíčně 420 Kč)
	Sleva pro držitele průkazu ZTP/P	16 140 Kč (měsíčně 1345 Kč)
	Daňové zvýhodnění na první dítě	15 204 Kč (1267 Kč měsíčně)
	Daňové zvýhodnění na druhé dítě	22 320 Kč (1860 Kč měsíčně)
	Daňové zvýhodnění na třetí a další dítě	27 840 Kč (2320 Kč měsíčně)
	Daňové zvýhodnění na dítě s průkazem ZTP/P	30 408 Kč (měsíčně 2534 Kč)
	Daňové zvýhodnění na druhé dítě ZTP/P	44 640 Kč (měsíčně 3720 Kč)
	Daňové zvýhodnění na třetí a další dítě ZTP/P	55 680 Kč (měsíčně 4640 Kč)

* uplatňuje se po skončení daného roku v rámci zúčtování daní zaměstnavatelem nebo při podání daňového přiznání zaměstnancem

Nezdanitelné části základu daně

Zaměstnanci si mohou snížit i základ daně o tzv. nezdanitelné části základu daně, které stanovuje § 15 ZDP a nově také § 15a, § 15b a § 15c. O tyto položky je možné zaměstnancům snižovat základ daně jen jednorázově po skončení daného roku v rámci zúčtování daní zaměstnavatelem nebo při podání daňového přiznání zaměstnancem. 

 Jde o:

• bezúplatná plnění (dary)

• státem podporované produkty spoření na stáří

• zaplacené úroky z hypotečního úvěru na bydlení

Tyto položky za vás uplatní zaměstnavatel v rámci ročního zúčtování daní. Za tímto účelem je nutné, abyste do 15. února od účtárny dodali všechny podklady potvrzující nárok na slevy a odčitatelné položky. Pokud to nestihnete nebo nemůžete požádat o zúčtování daní, uplatňujete výše zmíněná daňová zvýhodnění sami v daňovém přiznání. (Podrobnosti o daňovém přiznání najdete v sekci Kalkulačka OSVČ a přidružených Nejčastějších otázkách.)

Rozdíl mezi mzdou a platem

Mzdy vyplácejí jako odměnu za práci zaměstnavatelé v soukromém sektoru. Plat je vlastně totéž, jen s tím rozdílem, že je vyplácen ve státní sféře, kdy je v roli zaměstnavatele přímo stát nebo např. územní samosprávný celek, škola zřízená státem apod. Plat se tedy vyplácí hlavně státním zaměstnancům.

Průměrná mzda

Průměrná mzda pro rok 2025 byla nařízením vlády stanovena na 46 557 Kč. Částka vychází ze všeobecného vyměřovacího základu pro rok 2025 ve výši 43 682 Kč (stanoveného na základě statistických údajů za rok 2023) a přepočítacího koeficientu pro jeho úpravu ve výši 1,0658 (vzešel ze statistik za první pololetí roku 2024). Jejich vynásobením získáme očekávanou průměrnou mzdu. Z té se pak vychází například při stanovování redukčních hranic pro výpočet důchodů pro další rok, nebo při výpočtu minimálních a maximálních vyměřovacích základů a minimálních záloh na pojistné pro OSVČ. 

Minimální mzda

Minimální mzda je v roce 2025 ve výši 20 800 Kč, resp. 124,40 Kč na hodinu. Jde o nejnižší přípustnou výši odměny v pracovněprávním vztahu bez ohledu na kvalifikaci nebo druh vykonávané práce. Pod tuto hranici by se zaměstnanec neměl dostat, pokud pracuje na plný úvazek.

Minimální mzda se od roku 2025 nově navyšuje automaticky podle vývoje ekonomických ukazatelů. Dochází také ke zrušení institutu zaručené mzdy. Ve státním sektoru místo ní nově funguje tzv. zaručený plat. Ten má čtyři úrovně a platí jen pro zaměstnance ve veřejných službách (dle požadovaného vzdělání):

• v 1. skupině prací je zaručený plat ve výši 1násobku minimální mzdy (20 800 Kč - 124,40 Kč na hodinu),

• ve 2. skupině prací je zaručený plat ve výši 1,2násobku minimální mzdy (24 960 Kč - 149,30 Kč na hodinu),

• ve 3. skupině prací je zaručený plat ve výši 1,4násobku minimální mzdy (29 120 Kč - 174,20 Kč na hodinu),

•  ve 4. skupině prací je zaručený plat ve výši 1,6násobku minimální mzdy (33 280 Kč - 199,10 Kč na hodinu).

Nedosáhne-li příjem bez přesčasů a příplatků nejnižší úrovně zaručeného platu, musí zaměstnavatel uhradit doplatek ve výši rozdílu mezi platem a nejnižší úrovní zaručeného platu (v případě kratší týdenní pracovní doby se zaručený plat poměrně sníží).

Soukromý sektor zůstane bez zaručené mzdy, platit bude jen minimální mzda. Před nepřiměřeně nízkou mzdou má zaměstnance chránit kolektivní vyjednávání, jehož role byla posílena několika nástroji prostřednictvím novelizace zákoníku práce.

 

Zdanění dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce

U dohody o pracovní činnosti (DPČ) odvádí zaměstnanec zdravotní a sociální pojištění (včetně nemocenského) od hrubého příjmu ve výši 4500 Kč měsíčně.

Daň se odvádí buď srážkou nebo zálohově (v obou případech sazba 15 %). Srážkou, kterou provádí zaměstnavatel, je to v případě, že příjem nepřesáhne 4500 Kč hrubého za měsíc. Pokud hrubý měsíční příjem přesáhne hranici 4500 Kč nebo pokud podepíšete Prohlášení k dani, příjmy z dohody se zdaní zálohou.

Pokud poplatník při práci na DPČ podepíše Prohlášení k dani, uplatňuje také daňové slevy. Pokud Prohlášení k dani podepsané nemá, uplatnění slev na dani možné není.

U dohody o provedení práce (DPP) platí jiný limit. V případě, že váš hrubý měsíční příjem nepřesáhne hranici odpovídající 25 % průměrné mzdy, což pro rok 2025 vychází na částku 11 500 Kč, neplatíte zdravotní ani sociální pojištění. Zdanění opět závisí na výši příjmů a na faktu, zda máte u zaměstnavatele podepsané Prohlášení k dani. 

Pokud příjem z DPP nepřesáhne stanovenou hranici a nemáte podepsané Prohlášení, zdaní se příjem srážkou. V případě, že Prohlášení za těchto podmínek podepíšete, zdaní se příjem zálohovou daní a odečtou se daňové slevy.

Máte-li odměnu z DPP nad zmíněnou hranici, odvedete zálohovou daň. Máte-li podepsané Prohlášení k dani, můžete uplatnit i daňové slevy.