Kalkulačka pro výpočet čisté mzdy zaměstnanců.
Kromě pracovního poměru můžete se zaměstnavatelem uzavřít také dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ).
Dohodu o pracovní činnosti můžete u jednoho zaměstnavatele vykonávat maximálně v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby (20 hodin týdně). Tato podmínka se sleduje za celé období, na které je smlouva uzavřena, nejvíce ale po 52 týdnů. Nemusíte ji tedy plnit každý týden. Jde o to, aby byla v průměru splněna za celé období smlouvy dohromady.
Z DPČ se při příjmu alespoň ve výši 4500 Kč hrubého měsíčně odvádí sociální a zdravotní a vzniká účast na nemocenském pojištění, jako u klasického pracovního poměru.
V případě sociálního pojištění je hranice pro odvod stanovená hranicí rozhodného příjmu. Pokud příjem nedosáhne 4500 Kč měsíčně, pojistné se z něj neodvádí a zaměstnanec není účasten nemocenského ani důchodového pojištění.
Z pohledu zdravotního pojištění je osoba na DPČ zaměstnancem pouze pokud její měsíční příjem dosáhne hranice pro vznik účasti na nemocenském pojištění (tzv. započitatelný příjem), tedy příjem je alespoň 4500 Kč. Tento rozhodný započitatelný příjem se vypočte jako desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází současnému roku, a přepočítacího koeficientu. Tímto postupem se stanovuje průměrná mzda pro daný rok až na to, že v tomto případě se zaokrouhluje se na celé pětistovky dolů, čím dojdeme k částce 4500 Kč. V případě, že z této dohody neplatíte zdravotní pojištění a neodvádíte ho ani z jiného příjmu či ho za vás neplatí stát, musíte se přihlásit zdravotní pojišťovně jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů a zálohy si pak musíte platit sami. Pro rok 2025 činí 2808 Kč měsíčně.
Daň z této smlouvy je možné odvádět dvěma způsoby. Buď srážkou nebo zálohově (v obou případech sazba 15 %). Srážkou je to možné pokud příjem nepřesáhne 4500 Kč hrubého za měsíc. Srážku provádí zaměstnavatel a příjem z DPČ pak tvoří samostatný základ daně. Po uplatnění srážkové daně už není nutné ho nikde vykazovat, není nutné podávat daňové přiznání. Je ale zároveň možné tento příjem do daňového přiznání zahrnout. (Více ve FAQ Pracovali jste minulý rok na dohodu? Možná se vám vyplatí daňové přiznání).
V případě měsíční odměny od 4501 Kč nebo pokud podepíšete Prohlášení k dani se příjmy zdaní zálohou.
Pokud poplatník při práci na DPČ podepsal u zaměstnavatele Prohlášení k dani, uplatňuje uplatňují se také daňové slevy. Pokud Prohlášení k dani podepsané nemá, uplatnění slev na dani možné není.
Dohodu o provedení práce můžete uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů, u každého ale smíte odpracovat na tuto smlouvu nejvíce 300 hodin za rok.
V případě, že vaše odměna z DPP dosáhne hranice stanovené jako 25 % průměrné mzdy pro daný rok, zaplatíte z ní daň a zdravotní a sociální pojištění. Pro rok 2025 vychází tato hranice po zaokrouhlední na celé pětistovky dolů na částku 11 500 Kč.
Povaha zdanění odměn z této dohody závisí opět na tom, jaké výše za měsíc dosáhne. Dále pak na faktu, zda máte u zaměstnavatele podepsané Prohlášení k dani. Pokud odměna z DPP nedosáhne aspoň 11 500 Kč a nemáte podepsané Prohlášení, zdaní se příjem srážkou, tvoří samostatný daňový základ a vy ho dále nemusíte nikde uvádět. (Ale můžete, viz FAQ Pracovali jste minulý rok na dohodu? Možná se vám vyplatí daňové přiznání)
V případě, že Prohlášení za těchto podmínek podepíšete, zdaní se příjem zálohovou daní a odečtou se daňové slevy.
Máte-li měsíční hrubou odměnu z DPP ve výši 11 500 Kč a více, odvádí se automaticky zálohová daň, která se počítá z hrubé mzdy. Máte-li podepsané Prohlášení k dani, uplatní se i daňové slevy, v opačném případě nikoli. Připomínáme, že Prohlášení k dani můžete mít v jednom měsíci podepsané pouze u jednoho zaměstnavatele.
Polovina roku 2024 přinesla do oblasti dohod o provedení práce (DPP) změny vyplývající z konsolidačního balíčku. Měly za cíl zabránit řetězení nepojištěných dohod, kterými se poplatníci vyhýbají zdanění příjmu a odvodům na pojistné tak, jako je tomu u klasického pracovního poměru.
Původně konsolidační balíček počítal se změnami, u nichž hrozilo, že v praxi nepůjdou vůbec realizovat. Proto došlo k úpravě (pozměňovací návrhy k sněmovnímu tisku 570). Ta posunula novinky platné pro odvod pojistného z července 2024 až na leden 2025. Povinnost evidence zaměstnanců na DPP ale zůstala zachována a je od července 2024 platná.
Nově tak musí zaměstnavatelé evidovat všechny zaměstnance s platnou (a dosud neregistrovanou) DPP a hlásit je České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Úřadu musí oznamovat tedy i osoby, které pracují na dohody, ze kterých se neodvádí pojistné (tzv. nepojištěné dohody), protože příjem nedosáhl 11 500 Kč nebo žádný nevznikl. Rozhoduje čistě jen platnost DPP.
Zaměstnavatelé musí oznamovat zahájení pracovní činnosti na DPP, její ukončení, výši příjmů zaměstnanců z platných dohod (i pokud jsou nulové) za každý měsíc a jejich osobní údaje (jméno, datum narození, státní příslušnost, rodné číslo, pohlaví, zdravotní pojišťovna, občanství).
Zaměstnavatelé, kteří měli původně jen nepojištěné zaměstnance na DPP, se museli přihlásit do registru zaměstnavatelů ČSSZ a úřad jim přidělil variabilní symbol.
Obecně platí, že zaměstnavatel musí všechny požadované informace o DPP na správu sociálního zabezpečení oznamovat za daný měsíc vždy nejpozději do 20. dne toho následujícího. To znamená, že všechny stávající zaměstnance na DPP, kteří nastoupili před 1. červencem 2024 (pokud už nebyli přihlášeni a jejich DPP pokračovala i v červenci), museli zaměstnavatelé oznámit do 20. srpna 2024.
Odvody zdravotního a sociálního pojištění i daně se oproti původním plánům během roku 2024 u DPP neměnily. Začaly platit až od začátku příštího roku.
Navzdory tomu, že se u DPP chystali velké změny i od roku 2025, nakonec je všechno jinak. Původně plánovaný režim oznámené dohody nevešel v platnost. U DPP se pouze změnila pravidla hranice pro odvod pojistného, která se bude pravidelně valorizovat s růstem průměrné mzdy. Do konce roku 2024 platilo, že pokud je hrubý měsíční příjem z DPP vyšší než 10 tis. Kč, je nutné odvést pojistné a daň. Nově se hranice stanovuje jako 25 % z průměrné mzdy pro daný rok (a zaokrouhluje na celé pětistovky dolů). Pro rok 2025 limit vychází na částku 11 500 Kč. Platí však, že povinnost uhradit odvody vznikne už při příjmu ve výši 11 500 Kč včetně.
U obou těchto dohod došlo od října 2023 a od roku 2024 k poměrně výrazným změnám, které je v lecčem postavily téměř na roveň klasickému pracovnímu poměru.
Zaměstnavatel musí od října 2023 například lidem na dohody písemně určovat rozvrh pracovní doby a seznámit je s ním (nebo s jeho změnou) nejpozději 3 dny před začátkem jejich směny.
Lidem pracujícím na dohody také nově vzniká nárok na příplatky za práci dle § 115 - § 118 zákoníku práce. Tedy např. za práci o víkendu, ve svátek či v noci nebo za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
Nárok jim nově vzniká také na překážky v práci na straně zaměstnavatele i zaměstnance. Náhrada jim naopak nadále ze zákona nepřísluší v případě jiných důležitých osobních překážek v práci (§ 199) či v případě překážek kvůli obecnému zájmu (§ 200 - § 205 zákoníku práce).
Zaměstnanci pracující na dohody také mají nárok na hodinovou minimální (resp. zaručenou) odměnu.
Od roku 2024 také mají lidé zaměstnaní na dohody nárok na dovolenou. Při výpočtu nároku se však nebude vycházet ze skutečné týdenní pracovní doby ale vždy z dvacetihodinové týdenní pracovní doby. Nárok na dovolenou vznikne, pokud pracovněprávní vztah na dohodu v daném roce u téhož zaměstnavatele trval alespoň 4 týdny (28 kalendářních dní) a pokud zaměstnanec odpracoval v daném roce pro účely dovolené aspoň 4násobek týdenní pracovní doby (u dohod tedy 80 hodin). Pokud dovolenou během trvání dohody nevyčerpají, bude jim po skončení proplacena.
Dohodáři, kteří odvádí ze svého příjmu nemocenské pojištění, navíc od roku 2025 získali (stejně jako OSVČ) nárok na ošetřovné, pokud bezprostředně před vznikem potřeby ošetřování trvalo jejich nemocenské pojištění aspoň tři kalendářní měsíce.