Institut minimální mzdy chrání zaměstnance před nepřiměřeně nízkým ohodnocením. Minimální mzda udává nejnižší možné ohodnocení a nezohledňuje přitom druh vykonávané práce, kvalifikaci apod. Pokud pracujete na plný úvazek, nikdy by vaše mzda neměla být nižší než minimální mzda.

Rok 2025 však pravidla týkající se minimální mzdy poměrně výrazně mění. Ta se nově navyšuje automaticky podle vývoje ekonomických ukazatelů. Valorizační mechanismus vychází z poslední makroekonomické predikce průměrné mzdy v národním hospodářství (pro rok 2025 se vychází z částky 49 233 Kč - nejde o průměrnou mzdu, která je pravidelně stanovována vládním nařízením) a koeficientu, jenž referuje o kupní síle minimální mzdy vzhledem k životním nákladům. Koeficient se stanovuje vždy na období dvou let (v případě podstatné změně ekonomických podmínek i po roce). Nyní platí, že koeficient:

• je pro rok 2025 ve výši 0,422,

• je pro rok 2026 je ve výši 0,434.

Takto stanovená výše minimální mzdy se zaokrouhluje na stokoruny nahoru. Pro rok 2025 vychází na částku 20 800 Kč.

K roku 2025 také dochází ke zrušení institutu zaručené mzdy. Ve státním sektoru místo ní nově funguje tzv. zaručený plat. Ten má ale jen čtyři úrovně a platí jen pro zaměstnance ve veřejných službách. Stanovuje se podle nároků na kvalifikaci u jednotlivých skupin prací (hlavně dle požadovaného vzdělání):

• v 1. skupině prací je zaručený plat ve výši 1násobku minimální mzdy (20 800 Kč - 124,40 Kč na hodinu),

• ve 2. skupině prací je zaručený plat ve výši 1,2násobku minimální mzdy (24 960 Kč - 149,30 Kč na hodinu),

• ve 3. skupině prací je zaručený plat ve výši 1,4násobku minimální mzdy (29 120 Kč - 174,20 Kč na hodinu),

•  ve 4. skupině prací je zaručený plat ve výši 1,6násobku minimální mzdy (33 280 Kč - 199,10 Kč na hodinu).

U hodinové nejnižší úrovně zaručeného platu je stanoveno zaokrouhlení – obdobně jako u hodinové minimální mzdy – na desetihaléře směrem nahoru. Nedosáhne-li odměna bez přesčasů a příplatků nejnižší úrovně zaručeného platu, musí zaměstnavatel uhradit doplatek ve výši rozdílu mezi platem a nejnižší úrovní zaručeného platu (v případě kratší týdenní pracovní doby se zaručený plat poměrně sníží).

Soukromý sektor zůstane bez zaručené mzdy, platit bude jen minimální mzda. Před nepřiměřeně nízkou mzdou má zaměstnance chránit kolektivní vyjednávání, jehož role byla posílena několika nástroji prostřednictvím novelizace zákoníku práce.