Pokud pracujete jako zaměstnanec, většinou své daně vyřešíte tak, že požádáte zaměstnavatele o zúčtování daní. V určitých případech si ale musíte podat daňové přiznání jako zaměstnanci sami.

Například pokud máte další příjmy ještě z jiných činností, které z hlediska daně z příjmu tvoří dílčí základ daně a přesáhnou hranici 20 000 Kč. Spadá sem například přivýdělek jako OSVČ, příjmy z pronájmu, příjmy z kapitálového majetku nebo tzv. ostatní příjmy.

Daňové přiznání je nutné podat také při souběžném zaměstnání, pokud vám tyto příjmy nezdaní srážkou a vy tak odvedete v jednom měsíci daň z příjmů zálohou u více než jednoho zaměstnavatele současně. Situace může nastat například pokud pracujete na hlavní pracovní poměr na jednom místě, kde máte podepsané prohlášení k dani, a jinde si přivyděláváte na dohodu o provedení práce a měsíční mzda dosáhla nebo přesáhla stanovený limit pro odvody, který je pro rok 2025 ve výši 11 500 Kč.

To samé platí i v případě, že si vedle zaměstnání, kde jste podepsali Prohlášení k dani, přivyděláváte na dohodu o pracovní činnosti při příjmu nad 4500 Kč měsíčně. Srážkou vám naopak daň odvedou při práci na dohodu o provedení práce s měsíční mzdou do limitu pro odvody (nemáte-li podepsané Prohlášení k dani), při práci na dohodu o pracovní činnosti s příjmem do 4500 Kč vč. měsíčně nebo budete mít příjem z autorských honorářů do 10 000 Kč měsíčně.

Příjmy ze závislé činnosti do 4500 Kč měsíčně, které nezakládají účast na pojištění, podléhají srážkové dani ve výši 15 % a neprojeví se v obecném základu daně poplatníka daně z příjmů fyzických osob. To znamená, že daňová povinnost se vypořádá už “u zdroje” a zaměstnanec tak kvůli nim nemusí podávat daňové přiznání.

S daněmi si musíte jako zaměstnanci poradit sami i jestliže jste po část roku pracovali pro zahraničního zaměstnavatele, měli tedy příjem ze zahraničí a ten nebyl vyňat ze zdanění. S většinou států už má Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Pokud už vám tedy zdanili příjmy v zahraničí, znovu se v ČR danit nebudou, ale v daňovém přiznání je třeba zaplacenou daň doložit.

Zaměstnanci musí přiznání podat, jestliže svého zaměstnavatele nestihli do 15. února požádat o zúčtování daně (nebo ho požádat nemohou - např. kvůli dalším příjmům z jiné činnosti). Daňové přiznání je pro ně výhodné podat také v případě, že včas nepodepsali Prohlášení k dani a nemohli by tak u zaměstnavatele uplatnit slevy na dani nebo mu nestihli do 15. února dodat všechny podklady pro uplatnění odpočtů a slev v rámci zúčtování daní. Jiní mohou tento způsob upřednostňovat kvůli tomu, že nechtějí, aby měl zaměstnavatel přehled o jejich dalších příjmech.

Pokud kromě zaměstnání ještě podnikáte, ale jste ve ztrátě, měli byste podat přiznání ve vlastním zájmu právě proto, abyste si mohli ztrátu z podnikání uplatnit.