Aby vám vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, musíte během posledních dvou let před plánovaným nástupem na mateřskou získat 270 dní účasti na nemocenském pojištění a v okamžiku nástupu na mateřskou být nemocensky pojištěna.

(Pro úplnost dodáváme, že pro OSVČ pak platí ještě jedna podmínka a to účast na nemocenském pojištění minimálně po dobu 180 dnů v posledním roce před dnem nástupu na mateřskou. Tato doba nemusí být nepřetržitá, pouze je nutné splnit počet dnů.)

Jedinou výjimkou z pravidla, které podmiňuje nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) účastí na nemocenském pojištění v době nástupu na mateřskou je situace, kdy budete v ochranné lhůtě (z nemocenského pojištění, ne v té dle zákoníku práce). Pro účely PPM platí, že délka ochranné lhůty je stejně dlouhá jako délka pojištění (tedy např. zaměstnání nebo pojištěná činnost jako OSVČ), maximálně ale sedm dní, pokud pojištění neskončilo v době těhotenství. Pokud pojištění (tedy např. zaměstnání) skončilo v době těhotenství, může být ochranná lhůta dlouhá až 180 dní. V tomto případě je její délka opět závislá na délce pojištění (tedy době, jak dlouho jste byla v posledním zaměstnání).

Pojištěnek, které po skončení zaměstnání pobírají nemocenské a během dočasné pracovní neschopnosti otěhotní až po uplynutí ochranné doby pro vznik nároku na mateřskou, se od roku 2024 dotkne změna. V případě, že šlo o zaměstnání s účastí na nemocenském pojištění a pojištěnka během dočasné pracovní neschopnosti stále plnila podmínky pro vznik nároku na mateřskou (270 dní nemocenského pojištění v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou) bude mít nově na mateřskou nárok, pokud jí vznikl nárok na dávku nemocenského pojištění po ukončení pracovního poměru a nárok trvá k datu nástupu na nemocenskou dávku.

Pokud by pojištěnka byla těhotná, její pojištění skončilo a ona si ještě v ochranné lhůtě našla jinou práci, čerpání ochranné lhůty se zastaví a její zbylá doba se připočte k ochranné lhůtě, kterou získá z nového zaměstnání.