Nemocenské

Nemocenské se vyplácí od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti (během prvních 14 dnů se zaměstnanci vyplácí náhrada mzdy od zaměstnavatele ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku za každou zameškanou směnu. OSVČ nedostává za prvních 14 dní náhradu žádnou).

Nemocenské se poskytuje nejvýše po dobu 380 dnů. Pracující starobní a plně invalidní důchodci mají nárok na nemocenské nejdéle za 63 kalendářních dnů při jedné pracovní neschopnosti a při více pracovních neschopnostech ne déle než 63 dnů v roce. A to pouze v době trvání zaměstnání.

Nemocenské se počítá jako 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ) za prvních 30 dní pracovní neschopnosti. Od 31. dne pracovní neschopnosti se dávka počítá jako 66 % redukovaného DVZ a od 61. dne nemoci pak 72 % redukovaného DVZ. Vyplácí ji okresní správy sociálního zabezpečení.

Výjimku tvoří dobrovolní hasiči. Při karanténě či pracovní neschopnosti, která je důsledkem prováděných záchranných či likvidačních prací, činí nemocenské 100 % denního vyměřovacího základu, jako tomu je u profesionálních hasičů.

Ošetřovné

Výplata ošetřovného má za cíl zmírnit zhoršení finanční situace kvůli péči o člena rodiny. Dávka se vyplácí pouze zaměstnancům, ale v přípravě je legislativa, která by od roku 2025 mohla umožnit vznik nároku také dohodářům a OSVČ.

Ošetřovné se vyplácí od 1. kalendářního dne, maximálně však po dobu 9 následujících dnů. V případě, že je v péči osamělého rodiče dítě do 16 let s neukončenou školní docházkou, vyplácí se ošetřovné maximálně 16 kalendářních dnů. V péči o ošetřovanou osobu je možné jednou vystřídat.

Ošetřovné odpovídá 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Na dávku má nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat kvůli:

• ošetřování člena domácnosti kvůli nemoci, úrazu či nezbytné poporodní péči nebo 

• péči o zdravé dítě do 10 let kvůli uzavření školského či dětského zařízení (havárie, epidemie, jiná nepředvídatelná událost), v případě, že dítěti byla nařízena karanténa nebo 

• tomu, že osoba, která o dítě jinak pečuje, sama onemocněla, utrpěla úraz, je v karanténě, porodila nebo je hospitalizována. 

Nárok na ošetřovné má pouze jeden rodič. Kromě rodičů může za ošetřování vzniknout nárok na dávku i příbuzným, kteří nežijí ve společné domácnosti, pokud jde o:

• příbuzné v přímé linii (předci či potomci),

• sourozence (s jedním nebo oba shodnými rodiči), 

• manžela či manželku nebo registrovaného partnera či partnerku, 

• rodiče manžela či manželky nebo registrovaného partnera či partnerky.

Ošetřovné vyplácené kvůli uzavření školy či její části nebo nařízení karanténě či izolaci dítěte je nazýváno tzv. krizovým ošetřovným. Jeho podmínky stanovuje vláda a mohou se lišit délkou výplaty, způsobem výpočtu, věkem dítěte, na které je možné toto ošetřovné čerpat apod. Aktuální informace ke krizovému ošetřovnému najdete na webu České správy sociálního zabezpečení nebo Ministerstva práce a sociálních věcí.

Peněžitá pomoc v mateřství (mateřská)

Peněžitá pomoc v mateřství se vyplácí zpravidla matce dítěte při nástupu na mateřskou. Na mateřskou má nárok OSVČ a zaměstnanec, který se účastní nemocenského pojištění nebo je v den přiznání dávky v ochranné lhůtě. Pro vznik nároku musí být zaměstnanec v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou nemocensky pojištěn minimálně po dobu 270 dnů. Pro OSVČ navíc platí podmínka, aby účast na nemocenském pojištění trvala nejméně 180 dní v posledním roce před přiznáním dávky.

Mateřská se počítá jako 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu (první redukční hranice se započítává ze 100 %). Dávka náleží příjemci za dobu 28 týdnů. V případě porodu dvou a více dětí se podpůrčí doba prodlouží na 37 týdnů, pokud je pečováno alespoň o dvě z těchto dětí. Nástup na mateřskou nastává v den, kdy si matka dítěte určí, avšak mezi osmým až šestým týdnem před očekávaným porodem.

Matka a otec se mohou v péči o dítě střídat (mateřská se bude vyplácet tomu, kdo zrovna o dítě pečuje). To je ale možné nejdříve od 7. týdne po porodu. Do té doby se vyplácí mateřská pouze matce dítěte, pokud jí vznikl na dávku nárok. Pokud nevznikl, začíná se od data porodu vyplácet rodičovský příspěvek.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Vyrovnávací příspěvek se vyplácí v případě, že jste kvůli těhotenství či mateřství dočasně převedeni na jinou, hůře placenou, práci. Příspěvek by vám měl tedy pomoci překonat období, ve kterém bez svého zavinění získáváte nižší příjem. Vyplácí se za kalendářní dny, kdy trvalo převedení na jinou práci.

Dávka, na kterou mají nárok pouze zaměstnanci, se poskytuje těhotným nebo matkám do konce devátého měsíce po porodu v případě, že vykonávaly práci, které je těmto ženám zakázána. Přísluší i ženám, které nemohou vykonávat dosavadní práci, protože ta podle lékařského posouzení ohrožuje těhotenství, mateřství či kojení.

Poskytuje se těhotným nejdéle do začátku šestého týdne před očekávaným porodem, do konce devátého měsíce po porodu z důvodu mateřství a u žen, které kojí, po dobu kojení.

Výše dávky se stanoví jako rozdíl redukovaného denního vyměřovacího základu ke dni převedení na jinou práci a průměru jejích započitatelných příjmů na jeden kalendářní den v jednotlivých měsících po převedení (první redukční hranice se započítává ze 100 %).

Na dávku nemají nárok zaměstnankyně pracující na základě zaměstnání malého rozsahu (tj. rozhodný příjem nedosáhne 4000 Kč a ten nezakládá účast na nemocenském pojištění), na dohodu o pracovní činnosti, dohodu o provedení práce nebo členky kolektivních orgánů právnické osoby uvedené v § 5 písm. a) bodě 18 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

Otcovská

Otcovská je určena pro novopečeného otce a nárok na ni vzniká u příležitosti narození nového potomka. Otcovská trvá 14 kalendářních dní (není možné ji přerušovat) a je nutné na ni nastoupit během prvních šesti týdnů ode dne narození dítěte.

Výjimkou je situace, kdy je novorozenec během prvních šesti týdnů života hospitalizován. Pak se období prodlouží o dobu, kterou dítě stráví v nemocnici.

Dávka se vyplácí podle stejných pravidel, jako peněžitá pomoc v mateřství, tedy jako 70 % denního vyměřovacího základu. Podmínkou pro vznik nároku je účast na nemocenském pojištění, v tomto případě ale stačí, aby byl otec pojištěný nejméně 3 měsíce před čerpáním dávky. Kromě biologických otců ji mohou využít i pojištěnci, kteří pečují o dítě, které převzali do péče nahrazující péči rodičů (do sedmi let věku dítěte). U jednoho dítěte může dávku čerpat jen jeden z oprávněných.

Dlouhodobé ošetřovné

Nárok na dlouhodobé ošetřovné vznikne tomu, kdo dlouhodobě pečuje* o člena rodiny v domácím prostředí (alespoň 30 dnů) a nemůže kvůli tomu chodit do zaměstnání nebo vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.

* celodenní péče spočívající v každodenním ošetřování, provádění opatření spojených se zajištěním léčebného režimu nebo v pomoci při péči o vlastní osobu (tzn. péče spojená s podáváním jídla a pití, oblékáním, svlékáním, tělesnou hygienou a pomocí při výkonu fyziologické potřeby.

Ošetřovanou osobou musí být fyzická osoba, jejíž závažná porucha zdraví si vyžádala hospitalizaci trvající nejméně 4 kalendářní po sobě jdoucí dny (vč. dne přijetí a propuštění) a nemocnice následně potvrdila, že zdravotní stav po propuštění do domácího prostředí bude vyžadovat alespoň měsíční celodenní péči. Potřebu péče v následujícím období musí potvrdit lékař.

Netýká se to akutní lůžkové péče poskytované za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně. 

Podmínka hospitalizace se nevztahuje na osoby, které vyžadují celodenní dlouhodobou péči. V případě nevyléčitelně nemocných, kdy lékař rozhodl o potřebě dlouhodobého ošetřování v domácím prostředí, nebude podmínka hospitalizace uplatňována vůbec.
Pro vznik nároku na dávku je nutné podat žádost o vydání rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče, nejpozději do 8 dnů po skončení hospitalizace.

Zaměstnancům vznikne nárok na dlouhodobé ošetřovné, pokud jsou účastni nemocenského pojištění alespoň 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících. U OSVČ je to účast na nemocenském pojištění podle § 11 alespoň po dobu 3 měsíců. Nárok nevzniká například z titulu práce v zaměstnání malého rozsahu nebo na dohodu o provedení práce.

V průběhu péče, za kterou náleží dlouhodobé ošetřovné, vám zaměstnavatel nemůže dát výpověď a po ukončení péče vám nová úprava v zákoníku práce garantuje původní práci i návrat na stejné pracovní místo. Zaměstnavatel může odmítnout poskytnout toto volno jen kvůli vážným provozním důvodům.