Náhradu mzdy vyplácí v případě pracovní neschopnosti zaměstnavatel. Vyplácí ji pouze za prvních 14 kalendářních dní pracovní neschopnosti, ale jen za každou zameškanou směnu. OSVČ na náhradu mzdy nemají nárok, protože nepracují pro žádného zaměstnavatele. 

Nemocenské na rozdíl od náhrady mzdy vyplácí stát a to od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. Nemocenské náleží za každý kalendářní den. Podpůrčí doba pro poskytování nemocenského ale trvá nejdéle 380 kalendářních dní od vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény. OSVČ mohou dostávat nemocenské od 15. pracovního dne pouze v případě, že se dobrovolně účastní nemocenského pojištění a platí zálohy. V opačném případě zůstanou bez příjmu.