Doba evidence na úřadu práce se nezapočítává, protože se nejedná o dobu účasti na nemocenském pojištění ani jinou dobu, kterou by bylo možné kvůli nároku zohlednit.

Započítává se naopak pouze doba účasti na nemocenském pojištění (například z titulu zaměstnání či dobrovolné účasti na pojištění OSVČ) nebo doba studia na střední, vyšší odborné či vysoké škole nebo na konzervatoři. Ale jen za podmínky, že bylo studium úspěšně dokončeno, pojištěnka následně nastoupila do zaměstnání a účastní se nemocenského pojištění, avšak z titulu této výdělečné činnosti ještě neplní podmínku pojištění v délce 270 dnů. V takovém případě se do potřebných dnů započte i doba studia, spadá-li do dvou let před dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.

Dále se započítává doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a pokud byl tento důchod odňat a dále vznikla případně trvala pojištěná činnost.

Uchazečům o zaměstnání v evidenci úřadu práce nevzniká nárok na mateřskou, protože v době, kdy jsou evidovaní na pracovním úřadě, nejsou nemocensky pojištěni. A pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství platí, že pojištěnka musí být v okamžiku nástupu na mateřskou účastna nemocenského pojištění. 

Nárok by mohl vzniknout jedině z titulu ochranné lhůty ze skončeného zaměstnání, která pro nárok na mateřskou činí 180 kalendářních dnů od skončení zaměstnání, pokud to skončilo v době těhotenství a trvalo alespoň po tuto dobu. Pokud trvalo kratší dobu, odpovídá ochranná lhůta pouze té době, po kterou trvalo zaměstnání.